pátek 18. března 2011

Start Dětského Koutku

BTW- Ahoj


 Tak jo, asi by to v první řadě chtělo seznámit případné čtenáře s myšlenkou dětského koutku.
Jedná se o můj soukromý blog, tudíž se může stát, že narazíte na věci které jste se nechtěli nikdy dozvědět a nebo naopak zjistíte že nejste sami koho dané věci zajímají, ba dokonce, že někdo další ztrácí tak drahocenný čas zkoumáním daných věcí.

V prvé řadě než se opět rozepíšu a nezastaví mě ani výpadek proudu, nebo rozjetá cisterna, uvedu na pravou míru pár věcí. Vezmu to chronologicky a řeknu vám co od tohoto blogu očekávat. Nedělám to kvůli penězům ani slávě, dělám to čistě pro svoji zábavu a ventilování všech mých ztřeštěných, šílených, pro někoho možná děsivých myšlenek. Což znamená , že tento blog se bude zabývat především věcmi které mě baví, což jak brzy zjistíte je geekská subkultura, která pomalu dobývá svět. Jakožto majitel obou konzolí (Xbox360, PS3) a poměrně našlápnutého počítače, se budu zabývat především  zhodnocováním her, herními kauzami, prostě celkově sledováním herního dění a vždy k tomu budu vyjadřovat svůj názor. Což vede k druhé věci která se na tomto blogu bude objevovat v nemalé míře a to FILOSOFIE. Od určitého okamžiku svého života, jsem začal přemýšlet trošku jiným způsobem, možná bych to mohl nazvat uvědoměním si sama sebe a věnoval sem určitou část výpočetního výkonu svého mozku luštění základních otázek bytí.

 Proč dětský koutek?
  V podstatě jsme všichni(teď nechci být sexista, ale žen se to bohužel až tak netýká) dětmi,  jistě, někteří mezi námi už jsou rodiči, mají práci a dělají vše co z dětí dělá dospělé, ale co znamená vyrůst? Proč rozdělujeme lidské bytosti na děti a dospělé, jistě chápu základní myšlenku toho že dítě označuje mládě, potomka, ale když se na to podíváme ze sociálního hlediska kdy nazýváme dítětem ještě 17ti letého jedince ( kdy se fyziologicky už tak moc o dítě nejedná) mohli by jsme si uvědomit jednu základní věc, je to chování které dospělé a děti od sebe odděluje. Víte nejsem si tak moc jist jestli budu na tomto blogu schopen vždy vysvětlit moji myšlenku tak aby ste ji viděli z mého úhlu pohledu, protože myšlenky a chápání věcí není jenom o slovech, jsou to obrazové vjemy, pocity, vůně atd. Co chci těmi dětmi říct je, že pojem dítěte jak ho chápem dnes jsme si vytvořili sami svým sociálním a ekonomickým systémem, našimi morálními hodnotami. Když vám teď řeknu že se muži ve stáří mění zase v děti, začínají si zase hrát, věnují se více aktivitám které je baví a vzpomínají na všechny ty věci z dětství které během své cesty životem zapomněli. Podle mě jsme navždy dětmi, jen se tak v dospělosti už nemůžeme chovat. Věřím tomu že naše generace ( mluvím o ročnících 80-90) už nebudeme jako naši rodiče. Oni si stále myslí, že až vyrosteme budeme přesně jako oni, zhrzení politickým systémem, že všechno co jsme v mládí měli rádi, tak přestaneme mít rádi až takzvaně vyrosteme.
Já si myslím že ne a je to právě díky možnostem chovat se jako dítě , ale zůstat dospělým, které nám dnešní doba dává a teď zrovna mluvím o novém mediu, sdělovacím prostředku, který přišel s námi. Jsou to hry dámy a pánové. Mluvím tady o tom že naše generace si s dětmi bude hrát už trošku jinak, natož jak si budou hrát naše děti. Někteří ze starší generace by mohli podotknout, že nás to taky přejde, že taky zestárneme a že také jednou přijde den kdy nebudeme umět zapnout televizi, do budoucnosti nikdo nevidí takže nikdo z nás nemůže říct, že takový den doopravdy nepřijde, ale můj názor je, že nám, nebo aspoň většině z nás se to nestane. My a generace po nás už jsme si osvojili internet a jdeme jak se tak říká s dobou,  už si uvědomujeme (generace před námi bohužel ne, nejspíše díky 5ti letému plánování), že pokrok jde neustále dopředu a namísto toho aby zpomaloval tak řadí další a další rychlosti. Příjdou nové technologie zobrazování, i uživatelská rozhraní, ale naše výhoda je že my jsme na to připraveni a nedělá nám problém se novým věcem naučit.
No a abych to nějak kulantně zakončil, jsme děti 20.ho století, jednou se o generaci 20ho století bude psát v učebnicích ( pokud forma tištěných učebnic brzy nezemře o čemž jsem tak trochu přesvědčen) a toto je náš dětský koutek kde můžeme být dětmi bez ohledu na naše stáří. Vítejte

2 komentáře:

  1. Kdo si hraje nezlobi, a v tomhle jsem ditetem velice rad, i kdyz, jak rikas, vekove jsem daleko od ditete... bohuzel...

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem rád za první koment, já už jsem věkově taky bohužel za hranicí dětství, ale doufám, že nám tenhle blog připomene, že to nevadí :)

    OdpovědětVymazat